Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Rovněž uvedl, že americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, požádal Rusko o kompromis. Moskva je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí učinit i Ukrajina, dodal.
„Nemyslím si, že Kyjev je připraven ke kompromisům,“ řekl zároveň Putin. Přimět Kyjev k ústupkům by podle něj mohl Trump, jehož mírové návrhy šéf Kremlu považuje za možný základ mírové dohody. Také řekl, že EU nemůže být prostředníkem při řešení, ale může pomoci s jeho hledáním.
Putin novinářům na okraj Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra ( SPIEF) řekl, že nevylučuje, že případnou mírovou dohodu by za Ukrajinu mohl podepsat tamní prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruský lídr zároveň znovu zpochybnil legitimitu hlavy ukrajinského státu, když řekl, že otázku Zelenského prezidentství by měli zodpovědět právníci.
Rusko opakovaně prohlašuje, že Zelenského mandát vypršel v květnu 2024, takže v úřadu zůstává nelegitimně. Ukrajinské zákony ale zakazují pořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na Putinův příkaz v únoru 2022 napadlo.
„Až to bude aktuální, najdeme na Ukrajině ty, kteří mírovou dohodu podepíší,“ řekl Putin. „Dohodu podepíšeme s legitimními zástupci, možná i se Zelenským,“ uvedl.
Putin také prohlásil, že Rusko má všechny zdroje potřebné k tomu, aby na Ukrajině dosáhlo svých vojenských cílů. Uvedl rovněž, že ruské jednotky postupují.
„Rusko na Ukrajině za poslední dobu ovládlo 2440 čtverečních kilometrů,“ řekl. Dodal, že Luhanskou oblast ruské síly plně kontrolují, Doněckou oblast ovládají z 85 procent a obsadili 80 procent Záporožské oblasti.
Agentura AFP přitom v pondělí s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW) napsala, že Ukrajina v květnu dobyla zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem. V dubnu se pak podle AFP plocha území ovládaného Moskvou - poprvé za dva a půl roku - zmenšila o přibližně 120 kilometrů čtverečních.
Doněckou oblast letos nezískáte, vzkázal Kyjev
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek v otevřeném dopise Putinovi napsal, že Rusko letos Doněckou oblast neovládne. Vyzval ho k ukončení invaze a navrhl, aby se spolu sešli.
Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Ukrajina bude dále bojovat, pokud se rozhodnete pro válku,“ vzkázal také šéfovi Kremlu.
Putin s novináři ve čtvrtek hovořil také o tom, že ukrajinská armáda se potýká s katastrofálním nedostatkem vojáků a že Ukrajina nemá střely s plochou dráhou letu a další zbraně, které naopak Rusko k dispozici má. Zmínil se i o dronových úderech, které Ukrajina v sebeobraně podniká.
„Musíme posílit náš systém protivzdušné obrany,“ řekl. „Bohužel nějaké ukrajinské drony přes ni do Ruska pronikají,“ uvedl.
Ukrajina v noci na středu vyslala na Petrohrad, kde se SPIEF koná, vícero bezpilotních letounů. Ty podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhly ve druhém největším ruském městě důležité cíle včetně petrohradského ropného terminálu.
„Jen bůh ví, zda mi vydrží zdraví“
Putin se v rozhovoru s novináři na SPIEF vrátil i ke svému dřívějšímu návrhu, aby případné rozhovory mezi Ruskem a Evropou zprostředkoval někdejší německý kancléř Gerhard Schröder.
„Kdo by mohl být prostředníkem rozhovorů mezi Ruskem a Evropou, když ne bývalý německý kancléř Schröder?“ položil si Putin otázku. „Není to můj přítel, je to německý představitel,“ uvedl o 82letém Schröderovi.
Sám Schröder, který je nejen v Německu za působení v ruských společnostech vnímán kontroverzně, přitom v minulosti Putina opakovaně označil za svého přítele. Po ruské invazi na Ukrajinu někdejší kancléř odmítal odsoudit agresi Moskvy a kritizoval protiruské sankce.
Putin řekl, že je brzy na to říct, zda bude kandidovat na prezidenta v roce 2030. Jen bůh podle něho ví, zda mu vydrží zdraví, aby se dožil zítřka.
Putin, který je v Rusku u kormidla moci přes čtvrt století, připomněl, že mu ústava dává možnost znovu kandidovat. Na jaře 2021 podepsal změnu základního zákona, podle které může zůstat v úřadu další dvě šestiletá období. Naposledy se přitom prezidentské volby konaly v roce 2024, podle ústavy by tak Putin mohl Rusku vládnout až do roku 2036.
Trump se k nám chová jako Biden, soptí Lavrov
Putinova slova zazněla poté, co ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek prohlásil, že Trumpova vláda k válce na Ukrajině přistupuje stejně jako vláda jeho předchůdce Joea Bidena. Reagoval tak na středeční výroky šéfa americké diplomacie Marka Rubia o ruské válce proti Ukrajině.
Rubio podle rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa ve středu v americkém Senátu mluvil o tom, že Washington se ve věci ruské invaze na Ukrajinu nepovažuje za neutrální stranu. „Sankcionovali jsme Rusko a poskytujeme a prodáváme zbraně Ukrajincům,“ řekl.
Vyzdvihl, jak efektivně Ukrajinci ruské agresi čelí. Konflikt se podle něho nepodaří vyřešit na bojišti, bude potřeba jednání. Uznal zároveň, že vyjednávání uvázlo na mrtvém bodě, protože požadavky Ruska a Ukrajiny zůstávají neslučitelné.
Rubio také senátorům řekl, že americká administrativa dokončuje práce na novém balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 400 milionů dolarů (8,3 miliardy korun).
Lavrov ve čtvrtek připomněl, že Trump opakovaně prohlašoval, že pokud by byl prezidentem už dříve, válka na Ukrajině by nezačala, a že jde o Bidenovu válku. „Nicméně to, co řekl Marco Rubio o roli USA coby nikoli prostředníka, ale podporovatele Ukrajiny, svědčí o opaku,“ řekl Lavrov.
Podle šéfa ruské diplomacie Rubiovo prohlášení také ukazuje, že postoj Spojených států a Evropy k válce na Ukrajině se příliš neliší.
Spojené státy se od Trumpova návratu do Bílého domu loni v lednu snaží Rusko a Ukrajinu přimět, aby válku trvající od února 2022 ukončily. Americké snahy zatím výsledky nepřinesly, Rusko trvá na územních požadavcích vůči Ukrajině, které jsou pro napadenou zemi nepřijatelné.
